Je ošklivost volba?
Hynek Uher
V poslední době se zaměřuji na to, abych šířil pozitivitu a lásku, ale jsem narozen ve znamení Panny a občas si neodpustím nějakou soudící poznámku.
Seděl jsem s kamarádkou na drinku, když okolo prošla osoba, kterou jsem označil za ošklivou. Moje Aperol Spritz partnerka mi věnovala velmi questionable pohled.
Abych se obhájil, začal jsem jí vysvětlovat, proč si připadám oprávněný o někom říct, že je nepěkný.
Každý má potenciál. Ošklivost není genetika, netalent, chudoba – je to lenost, ignorace a nedostatek sebereflexe.
Střih a péče o vlasy dokážou změnit rysy celého obličeje. Čisté zuby a nehty jsou pro mě známkou sofistikovanosti, kterou si více méně může dovolit skoro každý. Pokud znám své tělo, vím, jaké odstíny a křivky podpoří jeho potenciál. A taky vím, že jeden střih kalhot na mně nebude vypadat tak jako na Gucci modelovi měřícím dva metry.
Vymezení ošklivosti jde ruku v ruce s beauty standardy. Rádi si jako lidé rozdělujeme svět na černobílý. Pokud nám trendy diktují, že je zrovna v kurzu nos jako knoflíček, považujeme svůj antický srp uprostřed očí za stopku do elity krásných. Tyto trendy však vedou k nevyhnutelné jednotvárnosti, jež na pozadí tekuté modernity, po nějaké době, dá pro změnu přednost tomu antickému nosu. Věřte nevěřte, skinny jeans are coming back.
Já se k trendům snažím přistupovat s kreativitou, menší leností a ohledem na kontext své osoby. Sleduji trendy, vybírám si z nich to, co sedí mému tělu, osobnosti, stavbě obličeje.Jsem nízký a vím, že v příliš velké kombinaci baggy kousků vypadám jako předškolák. Nemůžu se svými 170 centimetry očekávat, že mi sedne trend modelek výšky basketbalových hráčů.
Nicméně je to o kombinaci, kontextu sebe sama a přijetí výzvy, třeba jen míchat baggy kalhoty, které mě zaujaly v přehlídce Diesel, ale stylizovat je s tričkem, které nosím na běhání.
Klíč je mít otevřené pomyslné třetí módní oko a spojit inspiraci se svou osobností. Na konci dne občas vážně stačí dodržovat základní hygienická pravidla, oblékat se podle flow své nálady a občas udělat něco pro své tělo – například pro noci na ravu mám naprosto vypocené a čisté póry.
Koncept ošklivosti je v módní tvorbě moje oblíbené téma. Mnoho lidí si v tomto kontextu vzpomene například na Balenciagu pod vedením Demny Gvasalii, či na Ricka Owense, jehož největší skill je z ošklivosti tvořit brat eleganci. O revoluci, již přivedla Vivienne Westwood, ani nemluvě.
Z nových jmen mě napadá Sinead O’Dwyer, jejíž přehlídku jsem viděl na kodaňském fashion weeku. Ve své tvorbě pracuje Sinead s nevšedními těly a osobnostmi, které by na první pohled do beauty norem zapadat nemusely. Nedávno mě také zaujal designerBokunou, který mě svým narušováním konvencí téměř vytáčí, but I’m loving it.
Tito designéři přicházejí s novými pohledy na krásu, narušují všednost a jednotvárnost, podporují diverzitu jedinců a osobností, jež naše módní volby determinují. Ukazují, že větší konfekční velikost má své přednosti a široký obličej může být jádrem osobité krásy.
Nevyvracím existenci pretty privilege, ale některé odlišnosti a výzvy krásy mohou být prostorem pro originalitu, která je na konci dne prvkem nejvyššího půvabu. Jak řekl Edgar Allan Poe: „Není žádné vytříbené krásy... bez určité podivnosti v proporcích.“ Řád potřebuje trochu chaosu a vice versa.
Podívej se do zrcadla a čel sám sobě.
Co se ti na sobě líbí? V čem jsi zajímavá/ý?
Rozhodni se pro sebe – a nemáš šanci být ošklivá/ý. Jen pro to občas musíš něco udělat.